Kapitán James I. část
19. 8. 2014
"Pomoc! Zachraňte se! Rychle!" ozývá se zmatený křik na palubě. Vylekaně jsem se rozhlédla, co se to děje. Slyším ohlušující rány z děl. Na naši loď útočí nějaká jiná, vidím ji, je obrovská! Příští rána padla jen kousek ode mě. Odmrštilo mě to až do moře. Šaty mě stahovaly dolů, naštěstí jsem se chytila velkého kusu plovoucího dřeva.
Pak už jsem jen s hrůzou sledovala, jak se moje loď potápí. Kromě mě zřejmě nikdo jiný nepřežil. Vidím, jak se kě mně pomalu blíží ta nepřátelská loď. Vidím černé plachty, piráti, pomyslím si. Loď pluje jen několik metrů ode mě. Shora jsou slyšet rozčilené hlasy, hádají se. Z boku lodi se do moře svine provazový žebřík. Ale nikdo o mě nejeví žádný zájem.
Utopit se nebo se nechat zajmout piráty? přemýšlím. Ale nepřemýšlím dlouho, protože jediná možnost života, ať už jakéhokoliv, mi právě odplouvá. Několika tempy se doplácám k žebříku a chytím se ho. Pomalu lezu nahoru. Přitom si úplně potrhám šaty, když se je několikrát přišlápnu. Vysíleně se zhroutím na palubu.
Shlíží na mě asi patnáct odporně špinavých, zapáchajících mužů, kterým chybí oko nebo některá z končetin a mají ji dřevěnou. Snad žádný z nich nemá všechny zuby a všichni se šklebí dost nepřátelsky.
"Vidíš Ferenci?! Dokázala to, dlužíš mi deset zlatejch!" zakřičí jeden z nich. Má dřevěnou nohu, prošedivělý rozježený plnovous a špinavé mastné vlasy. "Vstávej!" zavelí a dloubne do mě dřevěnou nohou, "půjdeš ke kapitánovi!" Postrkuje mě před sebou dovnitř lodi, pak úzkou chodbou a pak zaklepe na nějaké dveře. Zaklepe, ne zabuší! Jemně, tiše, až mě to překvapí.
"Dále," ozve se zevnitř. Jednonohý pirát mě prudce strčí do místnosti, až zakopnu a svalím se před velký dřevěný stůl pokrytý mapami. "Potřebuješ něco Argusi," zazní mužský hlas zpoza stolu. Z mluvícího vidím jen nohy pod stolem. Tedy vysoké tmavé kožené boty a rovněž kožené kalhoty.
"Loď byla potopena, kapitáne,"zahlásí pirát Argus.
"Výborně, Argusi, to rád slyším," odpoví kapitán a zřejmě se opět začal věnovat mapám, protože o chvilku později se znovu ozve jeho hlas, "ještě něco Argusi? Vidíš snad, že mám práci."
"No, vlastně jo. Jedna osoba přežila a podařilo se jí vylézt na palubu, pane," řekne váhavě Argus.
"Tak ho přijmi mezi posádku nebo hoď zpátky do moře. Víš, že zajatce nebereme."
"Ale... Ona je to žena, kapitáne," opraví ho Argus.
"Žena říkáš?" optá se s novým zájmem kapitán.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář